Bridget Jonesová na surfu

​Během našeho putování po jihozápadním pobřeží Francie jsem měla jedno přání - koupit si knížku s příběhem o surfování, kterou si budu doma během zimních měsíců číst a přenášet se tak zpátky k oceánu, když to budu potřebovat. A během našeho putování mě pořád pronásledovala knížka s názvem Surf Mama. Už z názvu vyplývalo, že autorka asi nebude vykládat příběh o mladé holce, co si jela splnit svůj surfařský sen, ale rovnou o matce, co sbalí celou svoji rodinu a opustí deštivé Irsko, aby se ve francouzském Biarritzu pustila do plnění svého snu, který snila už příliš dlouho.
Knížka neoplývá otřelýma frázema, Wilma si ze sebe dělá srandu, kde může, místo, aby se zoufale snažila svým příběhem někoho dojmout nebo se snad pokoušet vypadat jako cool surfařka. Místo toho popadne prkno do jedné ruky, pivo do druhé a vrhá se do 30cm vln, kde se přesvědčí, že i psi dokážou surfovat líp, než ona.
Představte si Bridget Jones, jak se snaží svůj ztroskotaný život napravit u oceánu. S touhle knížkou jsem měla až překvapivě šťastnou ruku, Wilma mi ani na chvilku nedovolila, abych svůj surfařský sen brala příliš vážně a takových knížek si moc cením!
Příběh Wilmy Johnosnové je ale i přes všechny srandičky obdivuhodný. Dokázala všem, že nikdy není pozdě!

---