|
"Shoulder season" neboli období mimo hlavní snowboardovou sezónou probírají Karakoam Bindings s kanadskou snowboarďačkou Marie France Roy. 
0 Comments
O přínosech jógy pro snowboarďáky se rozpovídala Emily Ruth na webu Whitelines. Přečti si rozhovor a nalaď se na zimu. Krkonošské kopce se ještě rezaví v podzimním hávu, ale už se to blíží! Emily má ve svojí Youtube sbírce tři snowboarďácké lekce po dvaceti minutách. Pak má taky lekce pro bikery a spoustu dalších. SNOWGA S EMILY foto: zdroj
Milovníky longboard dancingu a fanoušky australského hudebníka Xaviera Rudda čekalo v červnu milé překvapení. Ve videoklipu k nové písni Stoney Creek září známá longboarďácka hvězda Valeryia Gogunskaya. Ta se v úvodu písně chystá s dlouhým surfem do vody, podmínky ale zrovna úplně nepřejí, zaštěká pes (k velké radosti nás pejskařů) a zbytek písničky protančí na dlouhém skejtu. Oceán však ze záběru nezmizí a zůstává součástí příběhu. 
Zima je ve vzduchu! Proto nastal ten správný čas, abych sdílela jeden ze svých oblíbených Youtube kanálů, podle kterého cvičím s cílem být připravená na svah nebo se jen naladit na zimu a snowboardovou sezónu.  Kanadská profesionální snowboarďačka a environmentální aktivistka Marie-France Roy provádí Daniele z Youtube kanálu Exploring Alternatives jejím ekologickým hnízdečkem. To je celé postavené z přírodních a recyklovaných materiálů. Dokonce i odpadky posbírané po okolí našly v domě své využití.  Sladký mátový čaj, vonné tyčinky, staré dřevěné lodičky podřimující na břehu oceánu, nemilosrdné bakterie odsuzující zhýčkané Evropany k několikadennímu "horem spodem" maratonu v koupelně, longboardový ráj v malé rybářské vesničce Imsoaune, marocké slunce zapadající za modrý horizont, úzké uličky s malými krámky a skútry míjející o centimetry každého, kdo se bláhově domníval, že tak úzkým prostorem nic neprojede - to jsou jen střípky všech dojmů a vzpomínek z Maroka, které navždy zůstanou zapsané v našich srdcích i žaludcích. Dnes u snídaně jsem si na Maroko zavzpomínala u nového videa od The Surf Tribe: A přidávám i staré dvouminutové video od Santosha Society, které si můžete pustit na Vimeu - ODKAZ. Škoda, že naše cesta byla jen tak krátká, za to mě ale přesvědčila, že do Maroka se budeme muset ještě někdy vrátit. Zatím se můžu přehrabovat v rok starých zápiscích, které jsou i tady na blogu! :-)  klikni na obrázek
Když jsme s mým kamarádem z Indie procházeli portugalskou vesničkou Baleal, míjeli jsme spoustu jógových center. Ceny lekcí tkzv. surf jógy se pohybovaly kolem 10 Eur za hodinu. Byl z toho znechucený a začal vykládat o józe, jak ji zná z Indie a jaký se tady z toho v Evropě dělá buisness, zatímco poselství jógy většině lidí úplně unikne. Chápala jsem jeho pocity a ráda bych, aby se tady v Evropě neříkalo józe "jóga", ale třeba "cvičení inspirované jógou" nebo "cvičení s jógovými prvky". Jako konzumem a vším západním prožraná Evropanka ale oceňuju každý slabý náznak toho, co při cvičení prožívám a mohlo by se to snad alespoň blížit něčemu ryze jógovému. Snažila jsem se mu vysvětlit, že i když jsem jógu začala cvičit s úplně jinými úmysly než dosáhnout nirvány, začala jsem na sobě sledovat pozitivní účinky cvičení, aniž bych o nich veděla, že mohly přijít. Ten pocit získaný i po krátkém cvičení mi po zbytek dne bránil propadat běžným vrtochům. Dosáhla jsem podobně povznešené nálady jako po sjíždění vln. Takže ať jsme z jógy udělali cokoliv, pozitivní přínos má i v této podobě.
Mraky se po pár dnech konečně roztrhaly a pustily na svět pod sebou hřejivé sluneční paprsky. Vzdouvající se vlny si prohlížím s veškerou úctou a respektem vypěstovaným během života stráveného na březích placatého rybníčku na Moravě. Po včerejším deštivém antré s největším pěňákem, co měli na půjčovně, jsem dnes stála připravená se opět vnořit do vln s jen o něco menším plavidlem. Jdu na to pomalu, hezky od nuly. 
|
Archiv
March 2024
|
