O životních snech a mořských okurkách

Opět jsem se ocitla v krásném Portugalsku. Z pozice stážistky v tamní pobočce BirdLife (SPEI) se zabývám ochranou mořských ptáků na malých ostrovech Berlengas, na dohled od surfaři oblíbeného Baleal! Prožívám chvíle jako z Discovery Channelu. Přitom nepatřím mezi klasické přírodovědce, kteří od malička obraceli každý kámen, znali všechny druhy ve svém okolí pravými jmény a vyhrávali přírodovědné olympiády. Zdá se , že k dosažení osobních cílů naštěstí  vede mnoho cest. ​

ostrov Baelal a malá rybářská osada

Když jsme před týdnem odplouvali z dvoutýdenního pracovního pobytu na ostrově Berlenga, sledovala jsem z lodě nádherné tereje, kteří pod záminkou lovu jako vystřelené šípy mizeli pod hladinou oceánu. Najednou mi po mnoha letech vytanula na mysli vzpomínka na jeden těžce demotivující zážitek, který, kdybych se jím nechala odradit, možná bych chvíli jako tuhle nikdy nezažila.

Sedím celá zkoprnělá na přijímačkách na vysokou v Olomouci. Při pohledu na vyskládané obrázky ptáků na cedulkách přede mnou se probírám z paralyzujícího zjištění, že i když miluju zvířáta a chci je chránit, vůbec nevím, jak je na pojmenovat a to ani  ty nejběžnější druhy. Pokračovala jsem na šibenici k ústní části přijímaček. Pán se smrtelně vážným akademickým výrazem položil otázku, jak si představuju svoje studia po bakaláři. Definitivně jsem pochopila, že jsem se ocitla na jiné planetě. "No...mně se líbí mořská biologie" vysoukala jsem ze sebe. S výrazem, který přímo mařil všechny moje naděje, se tak trochu otráveně zeptal: "Tak mi řekněte názvy nějakých mořských živočichů, nejlépe latinsky." Ztuhla mi krev v žilách a v kalhotách jsem očekávala nápovědu v podobě mořské okurky. Ani na tu jsem si bohužel nevzpomněla. Jediné, co mi prolétlo hlavou, byl terej. "No..., tak třeba terej."
"No..." odfkrnul, div mu pohrdáním nevypadly oči z důlků"...ano, to je mořský pták. Ještě nějaký tvor z vás vypadne? Co třeba mořská okurka?"
Na přírodovědeckou fakultu v Olomouci jsem se, k velkému překvapení všech, nedostala.

Vzpomínka se mi v hlavě vyrojila po letech. Se smíšenými pocity vzpomínám na zážitek a tvář člověka, která mě klidně mohla přesměrovat na úplně jinou cestu.

​Terej v letu zpomalil, udělal jakousi zvláštní piruetu a střemhlav zasvištěl pod hladinu...Jestlipak ten akademický strašák ví, jak se latinsky řekne "kurevský nadšení pro věc"?

​melancholický racek