Namibie   
srpen - září 2018      

V životě mě nenapadlo, že pojedu do Namibíe. Ale mnohokrát mě napadlo, že bych se hrozně ráda podílela na výzkumu velkých koček. V ten nejméně očekávaný moment se konečně naskytla ta pravá příležitost a hned jsem po ní skočila. Vyšlo to, koukla jsem kde v Africe Namíbie leží, i když mi to bylo úplně jedno a o rok později už jsem ji poznala na vlastní kůži. Teď už mi zbyly hlavně vzpomínky a spoustu dat ke zpracování do diplomky. Tou nikoho zatěžovat nebudu, ale koho by zajímalo vyprávění z mého několikatýdenního pobytu v pusté hornaté krajině plné levhartů, může se pustit do čtení deníku :) 
Moje velké díky patří celé rodině Merkelově, která nás po celou dobu hostila, paní Karolíně Brandlové, která mi poskytla tuto příležitost a hlavně Viktorovi Neštickému, který se o mě po celou dobu pobytu staral a spolupráce s ním je super. Za finančí podporu děkuju FTZ ČZU v Praze a Hlávkově Nadaci. A v neposlední řadě, a to snad ani nemusím dodávat, moc děkuju svým rodičům, kteří mě podpořili ve všech směrech, především se obětavě starali (jako vždy) o Arčího a Froda. To stejné platí i o bráchovi Honzovi, Ivči a Tomášovi, kteří se v případě nouze taky obětovali a starali se o pejsky, když jsem byla pryč. Bez jejich pomoci bych se jen těžko mohla kdy podívat mimo Evropu. 

Oprášit krosnu, opusinkovat pejsky ​
Cestovní horečka

13 a 14/8
Oceán bude muset ještě počkat, vyparahlá pouštní Namibie čeká! ​

Letiště Abbis Ababa

15/8
TIA - This is Africa

Bílá, bělejší

16/8
Windhoek a pak vzhůru na jih! ​

První týden

25/8

V horách

26/8

V levhartích stopách

2/9